Když dotek léčí – můj příběh dvou masáží

Krásný den přátelé mého blogu. 

Každý den ke mně přicházejí lidé s různými důvody – někdo chce "jen vypnout", jiný už několik týdnů nemůže pořádně otočit hlavou. A často se mě ptají:
"Jaký je vlastně rozdíl mezi relaxační a terapeutickou masáží?"

A tak jsem se dnes rozhodl o tom napsat.

Zazvoní mi telefon s žádostí o masáž. Hned mi klientka vypráví, jak je celý den v práci, hlavu má jako balón. Na otázku, co potřebuje, jen unaveně odpoví: "Hlavně si chci odpočinout…"

To je přesně ten onen moment, kdy volím relaxační masáž a jemnými tahy pomalu uvolňuji napětí, které si často ani neuvědomujeme že jej máme – v ramenou, šíji, spodních zádech. Je to jemný dotek, který nehledá problém, ale přináší klid. Když poté z relaxační masáže odchází, v jejích očích vidím něco, co dnešní doba moc často nenabízí – vnitřní ticho.

Pak tu mám třeba telefonát od klienta, sportovce. Už měsíc ho tahá v kříži. Tady nejde o odpočinek – jde o řešení. Přichází na řadu terapeutická masáž. Nejde o pohodlí, ale o funkci. Svaly si pamatují, a když jsou přetížené nebo stažené, je třeba s nimi mluvit jiným jazykem – pevným tlakem, hlubším hnětením, někdy i nepříjemným stiskem, který však odemyká úlevu. Klientovo "au!" vystřídá za pár dní zpráva: " Zase můžu běhat. Díky!" A to je pro mě jako maséra ta největší odměna.

Relaxační masáž mluví k duši. Terapeutická masáž mluví k tělu. Obě jsou potřebné. A já jako masér tu nejsem jen proto, abych mačkal svaly – ale abych naslouchal, rozuměl a pomáhal. A víte co? Někdy potřebujeme obojí. A to je naprosto v pořádku.

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                      Váš Honza