Blokáda hrudní páteře: Když tělo volá o pomoc – a duše odpovídá
Hezký den, přátelé.
Dnes bych se rád věnoval krátce potížím s blokádami hrudní páteře. Možná to znáte. Tlak na hrudi, neschopnost se pořádně nadechnout, svíravý pocit, únava, nespavost, občasné brnění rukou, zvláštní nervozita bez příčiny, a někdy i silné úzkosti, které přicházejí z ničeho nic. Lékařská vyšetření však ukazují, že jste "v pořádku". Srdce zdravé, krevní tlak v normě, žádný zánět, všechno by mělo být v pohodě. A přesto Vám něco říká, že není. V extrémnějších případech Vás nakonec někdo doporučí k psychiatrovi, protože Vaše obtíže připomínají panickou poruchu. Ale co když příčina vůbec není v hlavě? Nebo alespoň ne jenom tam? Co když Vaše tělo už jen déle nevydrželo napětí, které si ani neuvědomujete, a začalo volat o pomoc? Jednou z velmi častých, a přitom přehlížených příčin takových stavů je blokáda hrudní páteře.
Hrudní páteř je část páteře, která často stojí mimo pozornost – na rozdíl od krční nebo bederní. Je to oblast mezi lopatkami, tvořená dvanácti obratli, ke kterým se připojují žebra. Tvoří tedy nejen oporu, ale také ochranu pro naše životně důležité orgány – především srdce a plíce. Je to jakési brnění, které však musí být pružné, jinak nás začne omezovat. Když v této oblasti dojde k blokádě, tedy omezení pohyblivosti nebo napětí svalů a fascií, může to mít velmi nepříjemné důsledky – nejen fyzické, ale i psychické. Často se totiž stává, že blokády v této oblasti působí na dech, nervový systém a nepřímo i na prožívání emocí. Dlouhodobě mohou takové potíže ovlivnit náladu, způsob myšlení, a dokonce i vztah k sobě samému.
Jak taková blokáda vznikne? Většinou plíživě, nenápadně, každodenním přetěžováním. Stačí sedět denně u počítače se shrbenými rameny, řídit auto, spát ve špatné poloze, málo se hýbat nebo naopak tělo jednostranně zatěžovat – například ve sportu nebo práci. Mnoho lidí má v této oblasti napětí zcela chronické, aniž by si toho všimli. Kromě fyzických příčin ale hraje velkou roli také psychika. Hrudník je úzce propojený se srdcem – nejen anatomicky, ale i symbolicky. Je to centrum emocí, otevřenosti, svobody a radosti. Když se v životě cítíme sevření, zranění, ohrožení nebo osamělí, tělo často reaguje tak, že se "uzavře". Ramena se stáhnou dopředu, dech se zkrátí, hrudník se ztuhne. A to se pak děje znovu a znovu, den za dnem, až tělo přestane zvládat.
Příznaky blokády hrudní páteře mohou být velmi rozmanité a matoucí. Mnoho lidí pociťuje bolesti mezi lopatkami, tlak nebo pálení na hrudi, někdy píchání při dýchání. Jiní mají pocit, že se nemohou nadechnout "až dolů", jakoby se vzduch zastavil někde v půlce. Časté jsou bolesti žeber, napětí v šíji, bolest hlavy nebo brnění v prstech. Ale co je nejzajímavější – mnoho lidí začne trpět i psychickými projevy, jako je úzkost, pocit ohrožení, vnitřní neklid, poruchy spánku, ztráta radosti, nebo i plačtivost bez zjevné příčiny. Často přichází otázky jako "Co se se mnou děje?", "Proč se tak cítím, když všechno vypadá v pořádku?" A právě zde je důležité vědět, že i tělo má svůj jazyk. A někdy mluví velmi hlasitě.
V těchto případech může velmi pomoci něco tak prostého a přirozeného, jako je masáž. Ne však masáž chápána jako luxus nebo "rozmazlování", ale masáž jako léčivý dotek. Když je provedena vědomě, s respektem a nasloucháním tělu, může odblokovat napětí, které se v těle drželo i celé roky. Masáž pomáhá uvolnit ztuhlé svaly v oblasti lopatek, mezižeberních prostor i šíje, zlepšuje prokrvení a podporuje volnější pohyb hrudníku. Často dochází i ke změně dechu – dech se prohloubí, tělo se začne konečně skutečně okysličovat, což samo o sobě zklidňuje nervový systém a snižuje napětí. Někteří lidé po masáži popisují, že "poprvé po dlouhé době cítili vlastní tělo jako své".
Kromě fyzické úlevy může masáž přinést i silný emocionální efekt. Není výjimkou, že se během ošetření vyplují na povrch potlačené emoce – smutek, vztek, úleva, nebo dokonce slzy. Tělo si pamatuje víc, než si myslíme. A někdy, když mu dáme prostor, začne konečně "mluvit". Dotek má moc – nejen uvolnit svaly, ale i otevřít srdce. Masáž je často první krok k tomu, abychom si dovolili cítit – sebe, své potřeby, své hranice, své limity.
Pokud jste se v některé části tohoto textu poznali, vězte, že nejste sami. A hlavně – nejste vadní. Vaše tělo se jen snaží říct, že už toho bylo moc. Možná už dlouho nenesete jen zodpovědnost, ale i tíhu, kterou nelze dlouhodobě vydržet bez následků. Možná jste se odpojili od vlastního dechu, od svého středu, od pocitu bezpečí. Ale nikdy není pozdě to změnit. Laskavost k sobě samému je prvním krokem. Možná malým, ale velmi důležitým. Někdy může změnit celý příběh.
Možná právě teď je čas se zastavit. Zhluboka se nadechnout. A říct si: "Zasloužím si cítit se dobře. Ne perfektně. Jen dobře." A právě v tom může být masáž – nebo jiná forma vědomé péče o tělo – tím prvním dotekem, který znovu probudí spojení mezi tělem, dechem, emocemi a duší. Když se hrudník znovu otevře, často se spolu s ním otevře i srdce. A v tom je obrovská síla. V jednoduchosti, v pomalosti, v návratu k sobě.
Honza